Trezor na Titanicu

Máte tam chybu. již při hladině je tlak cca 100 000 hPa a toho se nelze zbavit. Čili na dvířka tresoru působí součet obou tlaků, takže fakticky je to jako by nebyl při hladině žádný tlak vzduchu, ale vrak by byl o 10 m hlouběji, tedy 3810 m. A s tímto odpovídajícím tlakem nutno počítat. Je to celkem častá chyba kdy kantoři dělají, že pod vodou působí jen tlak vodního sloupce. Nikoliv, vždy je o tlak vzduchu při hladině větší. A dále výpočet je ve skutečnosti o dost složitější, musili byste znát rozložení hustoty mořské vody od hladiny ke dnu a dále vzáít v úvahu změnu tíhového zrychlení vlivem odchylného průběhu gravitačního potenciálu, který se mění s kesající hloubkou, čili roste, a je to dost složitý výraz.

Nas nazor je takovy ze pokial trezor plnili na zemi, tj. je v nom tlak 1 bar voci vakuu, resp. 0 bar voci atmosfere. Pri otvarani pokladu treba prekovat len hydrostaticky tlak. Tlak 1 atmosfery navyse by bolo nutne prekonat len vtedy keby trezor je vakuovany.  Vtedy okrem vodneho stlpca posobi aj tlak vzdusniho stloupce.

Tlaku 1 bar se da zbavit tak ze povime ze trezor obsahuje vzuch o tlaku 1 bar. Jenom kdyby byl vakuovany, pak ma pan Steúhan pravdu... Uz na susi by byl problem prekonat podtlak 1 baru clovekem.

Ad2. protoze vduch ma hustotu 1000x mensi nez voda, je tlak 1 bar 10 metrov vody  = celemu 400 kilometrovemu stloupcu  vzduchu . Cili zanedbatelne pri hloubce 3800 pod hladinou (tam je cca 380 bar).

Trezor a obzvláště v té době s vodotěsností nemá nic společného, zaplavil se hned po potopení do vody.
Klíčovou dírkou, netěsnostmi.

Například firmy Milner nebo Perry dodávali trezory na Titanic a takové obvyklé dveře měly kolem 40 x 60 cm. Třeba ty jedny co byly vyzdviženy z vraku.

Nedošlo by dřív k implozi?